Historicky první český triatlonový rozhodčí na olympiádě je z Pardubicka

Jedním z nich je triatlonový rozhodčí Petr Mužíček, který se stal jedním ze 17 českých sudích vybraných pro Olympijské hry. Ve své disciplíně byl dokonce historicky prvním Čechem!

Pane Mužíčku, v pracovním životě působíte v pardubickém Foxconnu jako manažer technologie, ve volném čase se věnujete sportu - zvláště triatlonu. Jaké to bylo být prvním českým rozhodčím triatlonu na Olympijských hrách? Můžete nám popsat své největší zážitky?

O nominaci na olympijské hry jsem se dozvěděl v březnu loňského roku po náročném tříkolovém výběrovém řízení, které vedlo k tomu, že jsem se stal prvním českým triatlonovým rozhodčím nominovaným na olympiádu. Do Paříže jsem odjížděl s velkým respektem a pokorou. Velkou výzvou od počátku byla kvalita vody a proud v Seině, kde se triatlonový závod konal. Poprvé jsem zažil tak velkou nejistotu ohledně závodu a jeho možného zrušení. Nezapomenutelným zážitkem bylo také to obrovské množství fanoušků – podél trati jich bylo více než 10 tisíc. Když kolem vás běží největší sportovní hvězdy a fanoušci křičí tak hlasitě, že neslyšíte komunikaci ve vysílačce, uvědomíte si výjimečnost tohoto okamžiku.

 Jaká byla náplň vaší práce na olympiádě?

Oficiální titul rozhodčího je „Technical Official“. Nejde jen o dohled nad dodržováním pravidel, ale také o technickou přípravu dané části trati. Pro triatlon na olympiádě je zapotřebí 38 rozhodčích, kteří jsou rozděleni do jednotlivých sekcí, jako jsou plavání, depo, cyklistika, běh nebo třeba dohled nad drony a bezpečnostními zónami. Moje úloha zahrnovala přejímku vybavení atletů, dohled nad občerstvovací stanicí při individuálních závodech a dozor nad předávacím územím při závodě štafet. Kromě toho jsem se staral o trénink dobrovolníků, zabezpečení prostoru a přípravu zóny pro štafety, včetně nastavení koberců, cedulí a kamerového systému. Mým úkolem bylo také hlásit případné chyby při předávkách štafet a zajištění plynulého průběhu závodu.

Jak vypadal váš typický den na Olympijských hrách?

Každý den začínal budíčkem ve 4 ráno, následovala rychlá snídaně na hotelu a přesun autobusem s ostatními rozhodčími ke Grand Palais, kde jsme měli zázemí. Po bezpečnostní kontrole jsme si vyzvedli vybavení na daný den a následovala první společná schůzka s technickým delegátem a pořadateli. Poté jsme se věnovali práci s atlety a organizaci závodu. Pracovní den obvykle končil kolem 14. hodiny, potom jsme měli volno. Francouzský tým pro nás připravil i poznávací program včetně plavby po Seině nebo pikniku před Eiffelovou věží. Měl jsem také možnost navštívit sportovní soutěže, například boj o bronz českých tenistů na Roland Garros, plážový volejbal pod Eiffelovou věží a finále plaveckých soutěží v aréně La Defense. Během těchto dní jsem se setkal i s Lukášem Krpálkem nebo Barborou Seemanovou.

Jaký vliv měl déšť a kvalita vody v Seině na průběh závodů?

To byla jedna z největších výzev celých her a zároveň i mediální bouře kolem triatlonu. Poprvé v životě jsem zažil situaci, kdy bylo připraveno pět různých variant závodu v závislosti na kvalitě vody v Seině. Závodníci měli možnost si řeku vyzkoušet tři dny před závodem, ale kvůli dešti a zhoršené kvalitě vody bylo několik tréninků a závodů zrušeno. Nejdramatičtější byl úterní závod mužů, který byl odvolán ve 3:30 ráno, kdy někteří závodníci už byli na cestě z olympijské vesnice. Nakonec se podařilo uspořádat závody mužů a žen ve středu, ale další deště opět komplikovaly rozplavání a přípravy na štafetové závody. Proud v řece byl dalším velkým tématem, kvůli kterému jsme museli upravovat polohu bójí, a závodníci si museli k bójím naplavávat ze strany, což bylo dobře viditelné i v televizi.

Byl už jste někdy v minulosti rozhodčí na tak velké akci? Můžete to případně porovnat?

V mezinárodním prostředí se pohybuji už 20 let a rozhodování triatlonů je pro mě koníčkem. Největším úspěchem před olympiádou byla pozice hlavního rozhodčího na závodě světového poháru v roce 2021 a 2023, a pozice technického delegáta na evropských pohárech v letech 2018–2020. Účast na olympijských hrách je snem každého rozhodčího i závodníka. Letos jsme však měli mezi závodníky pouze Petru Kuříkovou. Ještě letos se chystám na světový pohár do Karlových Varů a v říjnu do Říma. Rád bych poděkoval svému vedoucímu Jiřímu Papakiriakosovi a všem kolegům, kteří mě v tomto tažení podporovali.