Pro většinu Asie je nový lunární rok opravdu mimořádnou událostí. Traduje se, že Cagán sar je den zrození všech Mongolů, a že od tohoto dne jsou všichni Mongolové starší o rok. Na oslavu tohoto svátku se Mongolové týdny připravují: pořizují si nový dél (tradiční mongolské oblečení), uklízí, navaří tisíce masových knedlíků búz (бууз), chystají dárky a dokonce si mění v bance i peníze za nové bankovky. Večer před „prvním dnem nového lunárního roku“ chudí i bohatí slaví Bitún, setkání úzké rodiny, kdy se loučí s odcházejícím rokem a kdy mají opravdu bohatou hostinu. Ten den se lidé obvykle zdraví „Dobře se nacpi…“. Vstávají brzo ráno prvního dne, obléknou se do slavnostních oděvů, ženy uvaří čaj, muži jdou ven provést své posvátné obřady a oběti nového roku. Při východu slunce se zdraví novoročním pozdravem Zolgoch a po několik dní se vzájemně navštěvují, hostí a obdarovávají. V centru pozornosti jsou ti nejstarší, kterým se projevuje úcta a od kterých se čerpá moudrost a zkušenosti. Ty dny se mění i pozdrav z obvyklé Sajn bajnó na Sajchan šinil žejnó (Krásný nový rok).